
Bylo jaro a i děda Lebeda pociťoval nutnost něco zasít, ale nebylo kam. Vzpomněl na souseda Krkovičku, který pole pod lesem už třetí rok nechává ladem. Krkovička ale o přenechání tohoto kousku pole, byť prý plného kamení, nechtěl ani slyšet. Když se dozvěděl, že Lebeda tam již poslal kluky kamení [ číst více ]