Jednou, a je tomu už pořádně dlouho, byl přednostou na Smíchovském nádraží nejvyšší pan železničář. Nikdo ho ale neměl rád, protože byl moc zlý a ani on neměl rád lidi, mašinky ani výhybky. Ten si jednoho dne usmylel, že si opatří takovou mašinku, jakou ještě nikdo na celém světe nemá. Svolal si všechny strojvůdce a pověřil je úkolem mu obstarat informaci o tom, kdo takovou mašinku postaví, jinak že prý zakáže jezdit všem mašinkám a všechny železničáře pošle domů. Ti zprvu nevěděli, co si jen počnou, když v tom si vzpomněli na pana Blahoše z výtopny. Ten byl na nádraží nejstarší a už lecos pamatoval, ten recept znal. Ale zlý přednosta ho ani zprvu poslouchat nechtěl. Nakonec se nechal přesvědčit, že jeho mašinku mu dokáže postavit jedině kouzelník Zababa. Pan Blahoš mu také ukázal, jak se za černokněžníkem Zababou dostane. Vede tam odbočka z koleje č. 17, a to jen tehdy, když je měsíc v úplňku a když se zná kouzelné slovo, kterým se přehodí výhybka. Stejně ale musel nejvyšší pan železničář čekat ještě sedm nocí a sedm dní, než nastane úplněk. A nám nezbývá, než čekat s ním.