Bylo jaro a i děda Lebeda pociťoval nutnost něco zasít, ale nebylo kam. Vzpomněl na souseda Krkovičku, který pole pod lesem už třetí rok nechává ladem. Krkovička ale o přenechání tohoto kousku pole, byť prý plného kamení, nechtěl ani slyšet. Když se dozvěděl, že Lebeda tam již poslal kluky kamení sbírat, tak se rozlítil, že se za nimi ihned rozběhl jim vyhubovat. Jaké bylo jeho překvapení, když cestou běžel kolem svého úrodného lánu u rybníka a viděl, že z něho bude brzy spíše rýžové pole než cokoliv jiného, jelikož v hrázi byla dírka, kudy voda unikala. Ten lamentoval, ten skučel. Toho využil bystrý děda Lebeda a domluvil s Krkovičkou obchod, že úhor u lesa přenechá tomu, kdo ho problému s hrází zbaví. A jak to celé dopadlo? Dobře, je to přeci pohádka. Ale raději se podívejte sami.
Stačí kliknout na modrý odkaz. Závada nám tím bude ohlášena a ty budeš přesměrovaný zpět na tuto pohádku.
Loading ...
To je moc pěkné